La Quinzaine 50
V bouřlivém květnu roku 1968 přiměla skupina francouzských režisérů v čele s Jeanem-Lucem Godardem a Françoisem Truffautem vedení filmového festivalu v Cannes, aby jej na protest proti zásahům policie během studentských demonstrací v Paříži předčasně ukončilo. A protože navíc dospěli k názoru, že výběr filmů ve festivalovém programu se řídí mnohem víc politikou, místo aby odrážel komplikovaný svět prodchnutý chutí měnit zaběhané pořádky, rozhodli se zřídit vlastní festival, který by v Cannes natruc probíhal paralelně. Tato myšlenka nakonec vyústila v zajímavý kompromis. V Cannes se koná filmový festival stále jen jeden, ale od roku 1969 má navíc zcela nezávislou programovou sekci – LA QUINZAINE DES RÉALISATEURS. Její název by se dal vyložit zhruba jako dva týdny promítání filmů vybíraných režiséry.
Hlavním cílem, jenž duchovní otcové zapsali La Quinzaine do DNA, bylo představovat talenty, které se nebojí riskovat, hledat a zkoušet nové formy filmového výrazu, a to bez ohledu na žánry a bez předsudků, co je a co není umění. Během uplynulých padesáti ročníků tu tak svoje kariéry startovali tak odlišní režiséři jako Werner Herzog, Martin Scorsese, Ken Loach, bratři Dardennové, Michael Haneke, Sofia Coppola, Spike Lee nebo Cristian Mungiu. Světu se tu představila třeba Markéta Lazarová, ale také sci-fi George Lucase THX-1138. A vedle opusů Thea Angelopoulose se promítala Korida lásky osočená z pornografičnosti nebo horor Texaský masakr motorovou pilou. Už od prvního ročníku byly součástí této „přehlídky otevřenosti a hledání“ také krátké filmy. A své místo zde mají stále.
Tuto poctu k 50. výročí La Quinzaine tvoří šestice krátkých filmů z posledních ročníků. Jako ochutnávku je pro vás vybrala dlouholetá členka programového oddělení La Quinzaine Laurence Reymond, jež jejich projekci osobně uvede.
