Menu

Co mám a nemám rád

Originální katalog oblíbených potěšení a požitků v podání Dominiqua Pinona, pozdějšího nezbytného hereckého fetiše všech Jeunetových filmů. Svého druhu encyklopedie motivů a stylu jednoho z nejosobitějších současných režisérů.

  • Francie
  • 1990, 9 min
  • Režie: Jean-Pierre Jeunet
  • Kamera: Jean Poisson
  • Střih: Jean-Pierre Jeunet
  • Scénář: Jean-Pierre Jeunet, Bruno Delbonnel
  • Hudba: Carlos D'Alessio
  • Hrají: Dominique Pinon, Chick Ortega, Marie-Laure Dougnac
  • Kontakty: Tapioca Films
  • Produkce: Jean-Pierre Jeunet
  • Výroba: Zootrope


Jean-Pierre Jeunet

Jean-Pierre Jeunet (1953, Francie) je režisérský samouk, který začínal televizními reklamami a videoklipy. Společně s přítelem Marcem Carem natočil dva krátké animované filmy L' Évasion (1978) a Le Manège (1980) a krátký hraný film Le Bunker de la dernière rafale (1981). Jeuneut natočil samostatně ještě dva krátké filmy – Pas de repos pour Billy Brakko (1984) a Co mám a nemám rád (Foutaises, 1989), který mu vynesl Césara. V roce 1991 debutovali Jeunet a Caro v celovečerním formátu filmem Delikatesy (Delikatesen, 1991), který se stal hitem. Úspěch filmu jim umožnil realizovat letitý sen, inovativní film Město ztracených dětí (Le Cité des enfants perdus, 1995), po němž se Jeunet přesouvá do USA, aby zde natočil čtvrté pokračování vetřelčí série – Vetřelec: vzkříšení (Alien: Resurrection, 1997). Po návratu do Francie se pouští do velmi osobního projektu, který se stane nejúspěšnějším francouzským filmem všech dob – Améliez Montmarteru (Le Fabuleux destin d'Amélie Poulain, 2001). V roce 2004 následuje film Příliš dlouhé zásnuby (Un long dimanche de fiançailles).